Zubní výplně

Zubní výplně

Zubní výplní se ošetřují defekty zubů způsobené zubním kazem. Nabízíme výplně amalgámové, kompozitní a skloionomerní cement.

Kompozitní výplně

Kompozitní (bílé) výplně se v posledních letech častěji využívají. Kdo by nechtěl vysoce estetické, "bílé" výplně? V předních zubech, nebo tam kde chceme nahradit úrazem ztracenou sklovinu, jsou kompozity nezastupitelné. Jedná se tedy o vysoce estetické, dostatečně odolné, a pro opravu zubů v linii úsměvu nezastupitelné materiály. Kompozitum je speciální plast, který se váže k zubu mechanicky i chemicky. To je velká výhoda při „vrtání" zubu, kdy stačí odstranit pouze kaz. Další úprava a rozšíření preparace do zdravých tkání, která je nezbytná u amalgámu, zde v zásadě není potřebná. Kompozitum tuhne po osvícení modrým světlem.

Aby byla výplň z kompozita kvalitní a trvanlivá, vyžaduje vrstvení, tj. postupné nanášení a nasvěcování malých vrstviček hmoty do zubu. Ideální jsou také v případě velmi malých kazivých lézí, kde šetří okolní, zdravé zubní tkáně před nadměrnou preparací. Kompozitní materiály jsou používány nejen jako výplně, ale také k estetické úpravě předních zubů.

Skloionomerní cementy

Skloionomerní cementy, jsou mléčně zabarvené materiály. Jsou dostatečně estetické, mají antikariézní vlastnosti, a jednoduchou manipulaci. Nejsou však tolik mechanicky odolné, jako např. amalgám, a tak vysoce estetické, jako kompozit. Do svého okolí uvolňují skloionomerní výplně fluoridové ionty a pomáhají tak v ochraně zubu před zubním kazem. Jejich nevýhodou je malá odolnost proti žvýkacímu tlaku, nižší pevnost vazby na tvrdé zubní tkáně a citlivost na způsob zpracování.

Amalgám

Amalgám patří mezi nejstarší výplně v oboru zubního lékařství. Je pevný a odolný ke žvýkacím silám, má antibakteriální vlastnosti a schopnost "samoutěsnění se" v zubu. Má nižší cenu a poměrně snadné zhotovení výplně. Pokud je výplň z amalgámu kvalitně zhotovena, má nejdelší trvanlivost ze všech výplňových materiálů. Nevýhodný je jeho kovový vzhled, pacienti jej často nazývají "černou plombou".

Dalším handicapem amalgámu je potřeba vrtat zub zpravidla o něco více, než je skutečný rozsah kazu, jinak by vypadla. Důsledkem nutnosti většího „vrtání" pro amalgám je u rozsáhlejších výplní nebezpečí vzniku prasklin v oslabené sklovině, s následným odlomením oslabené části korunky zubu. Proto také amalgám není vhodný ke zhotovení výplně u zubů s rozsáhlou destrukcí korunky.